Vždy mě fascinuje, jak věci, témata, myšlenky a pocity z nich plynoucí přicházejí ve vlnách.
Minulý týden ke mně přicházela slova

FAKE, AUTENTICITA, KONFORMITA A TROUBLEMAKER

Slovníček:
Fake = falešný
Autenticita = opravdovost
Konformita = zapadnout do společnosti
Troublemaker = ten, co dělá problémy

Taková cizí slova, která mají něco společného. Jsou o naší opravdovosti. Kdy jsme a nejsme opravdoví, pravdiví, sami sebou.
Několik klientů mi o něčem řeklo, že je něco fake.
Falešný. Falešný vztah. Falešný člověk. Falešná kolegyně.
Nebo někdo řekl o nich, že jsou fake, a je to bolí.
Přemýšleli, co mohou změnit. Jak se mohou změnit. Proč to o nich někdo povídá.

Dospělí

Někteří z lidí, s nimiž jsem mluvila, jsou dospěláci. Muži i ženy. Mluví o svých vztazích, které jsou fake. Lže se v nich, předstírá se, problémy se zahrabávají hluboko a nikdy se o nich nemluví. Jeden muž mi dokonce vyprávěl, že přestal chodit do hospody, protože vnímal, že tam nemůže být sám sebou a hraje někoho jiného.

Problém s autenticitou – jak být opravdoví, zda být takoví, jací jsou, je v pořádku.

Někdy se cítí nuceni být komfortní – aby mohli zapadnout, nebýt divní, divocí, jiní, svéhlaví, troublemaker.

TROUBLEMAKER

Vím, o čem mluví. Vzpomněla jsem si na svá životní období. Kdy jsem se snažila, abych někam zapadla.

Být přijatý, přijatelný, patří k naší potřebě – prospívat, žít ve společenství, v sounáležitosti.

Samozřejmě jsem se o to snažila a snažím také. Přesto se mi opakovaně v životě vrací nálepka „jsi troublemaker“. Děláš problémy. Byla jsem ta, o které učitelé na škole říkali, že kazím své kamarádky. A to i na střední škole.
Poslední má živá a žitá zkušenost na toto téma se mi stala před pár lety.

Pracovala jsem v práci, kde jsem se hodně cítila být potřebná, zejména dětem, které tam byly. Přes svou potřebnost jsem se smiřovala s tím, že mi v tom společenství, kolektivu, nastavení systému, vůbec není dobře, že se tam hodně trápím. Že nastavený totalitní režim vedení nezvládám. Samozřejmě to nedopadlo dobře. Nebo spíš dopadlo, odešla jsem a byla opět označena za troublemakera. V té době jsem si koupila knihu Originály. Mohu doporučit, včetně předmluvy od Sheryl Sandbergové, která napsala také krásnou knihu Opřete se do toho!

Vůbec slovy „taková zvláštní“ jsem byla označována často a asi ještě budu. Naštěstí má společenství, ve kterém mi dobře je, kde mohu být sama sebou ve své opravdovosti, pravdivosti. Jsem dospělá.

Opět jsme u nálepek, jak nám někdo někdy nalepil a nalepuje nálepky. Necháme si je nalepit? Identifikují nás? Vadí nám? Nevadí?

NEDOSPĚLÍ

Mnoho dospělých se pere s tím, jak být či nebýt opravdoví, autentičtí. Jak nebýt a nežít fake. A to jsou dospělí. Můžeme změnit práci, přestat chodit do hospody, hledat něco nového, nové vztahy, přátelství.
Představte si ale, že je vám 14 let. A máte kamarádku. Je vaší nejlepší kamarádkou, které jste svěřili vše o svém životě, všechny trable, vážné věci. A co se stane? Tato kamarádka vás na sociálních sítích onálepkuje. Napíše vám a o vás – jsi taková fake kamarádka, jsi prostě fake. Už s tebou nechci být.

Když mi toto vyprávěla má klientka, hluboce jsem s ní soucítila. Ptala se mě – co je se mnou špatně? Co mám udělat, abych byla jiná? Proč jsem fake? Jak si mám najít kamarádku? Jak mám zapadnout? Říkala mi, že raději bude sama, že už nikomu nevěří.
Jiná dívka mi zase sdělila svůj záměr:

„Rozhodla jsem se, že už budu hodná. Když nebudu hodná, tak mě nikdo nebude mít rád.“

Na jedné straně hodno ocenění – výborně, chce na sobě pracovat. Na druhé straně – snažit se být hodná? Nebýt sama sebou? Nevyjadřovat své pocity? Snažit se být jiná, aby mě měli rádi?

Básnička:
Snažím se být hodná
A stále jsem divná

Neznamená to, že se není dobré se měnit. Je fajn na sobě pracovat. Lépe se poznávat. Konečně udělat něco třeba s tím, že se hodně vztekám. Nebo s tím, že druhé pomlouvám, závidím. Ale měnit se, být hodná, aby mě měli rádi?

Prostě se to propojuje:
Z touhy zapadnout, být komfortní, přestáváme být autentičtí, sami sebou.

A možná se pak stáváme fake, falešnými.

Když se vrátím k dospělým, dospívajícím a dětem, myslím, že my, dospělí, to máme s naší opravdovostí snazší. Snadno se nám říká – buď opravdový, buď opravdová. Mohli jsme si vytvořit naše společenství, pracovní týmy, přátelské vztahy, rodiny, ve kterých nás berou, a můžeme být těmi, kdo jsme. Sami sebou.

Snadno se nám také radí a říká našim dětem – musíš být opravdový.

Je to tak snadné? Děti a dospívající  musejí být v určitých skupinách, třídách, kroužcích, ve společenstvích, které si nevybrali. A která jsou často velmi drsná a krutá, hodnotící a soudící. Plus k tomu sociální sítě s jejich možnou rychlou destrukcí vztahů. Co by si do očí neřekli, se zde rychle napíše a odešle.

Pro nás dospělé je cesta k opravdovosti a k tomu, nebýt fake, snadnější. Můžeme to zkoušet. Myslím, že je to dobrá výzva.

A pokud chceme být prospěšní našim dětem a pomáhat jim, nebýt fake, tak s nimi můžeme mluvit:
O našich zkušenostech troublemakera
O tom, kdy my sami jsme byli fake a co to s námi dělalo
O tom, když jsme se snažili být sami sebou a jak jsme dostali na zadek, byli vyloučeni
O tom, jak jsme to přežili
O tom, že rozumíme, že oni, jako děti a mladí, někdy asi fake být musí
Že rozumíme tomu, že je těžké nebýt fake, nepřizpůsobit se
Podporovat je v jejich opravdovosti
A rozhodně naše děti přijímat

Protože
Bez přijetí se velmi těžce dosahuje sebepřijetí.

Takže, rodiče, pokud chcete, aby vaše dítě bylo v pořádku samo se sebou, netýralo se sebenenávistí, sebepoškozováním, začněte tak, že jej přijmete:

Jsi v pořádku taková, jaká jsi!
Jsi v pořádku takový, jaký jsi!
Jsem v pořádku taková, jaká jsem!

Jako důležité vidím i to, aby se děti a dospívající neuzavřeli. Aby nepřestali mít víru, že mohou najít dobrého přítele. Že tato zkušenost s odmítnutím, nepřijetím, vyhnanstvím, nemusí být limitující a předurčující celý život. Učit je neztratit víru ve vztahy, předávat zkušenost o statečnosti a víře, že svět může být také dobrým místem.

S přáním souvislostí, statečností a rovnováhy. Nechme sami sebe i své děti rozkvést.

A tentokrát také s přáním
no fake, yes troublemaker!
Monika