Kdo jsem? 

Jmenuji se Monika Čuhelová. 

Jsem psycholožka,  lektorka, průvodkyně councilových kruhů.

Pomáhám klientům hledat v životě a výchově rovnováhu. Snažím se prospívat rodičům a pěstounům s výchovnými otázkami, ženám v práci s časem, lídrům při vedení týmu, dětem a dospívajícím se vztahy a sebevědomím.

Naslouchám, hledám souvislosti, propojuji teorii a praxi, tělo, emoce i rozum.

Můj příběh 

Žena, partnerka, maminka, přítelkyně, psycholožka. lektorka, průvodkyně. 

Mám moc ráda svou práci i svůj život. Snažím se  být prospěšná lidem, se kterými pracuji, dětem, dospělým, rodičům i pěstounům, lídrům, učitelům i všem na cestě osobního rozvoje.

Krásné na mé práci je, že mě provází mým osobním životem. Můj život mi ukazuje nové výzvy, požaduje změny. Mí klienti přede mne kladou mnoho otázek a staví mě před čím dál náročnější problémy. Já se učím vše provázat s teorií i žitou praxí. A hledat souvislosti.

Můj přístup stojí na hledání rovnováhy. Vidím proměnu výchovy a to, že kde dříve byla přísnost a tvrdost, je dnes měkkost a bezhraničnost. Obojí spojuji a vyrovnávám.  A nejen ve výchově, ale i v dalších oblastech – práce s časem, dovednosti lídrů, práce s týmy, emocemi.

Equilibrio – rovnováha a její hledání mě provází mým profesním i osobním životem. Jak to vypadalo?

Život, studium i práce mě bavily vždy. S narozením dětí se mi však otevřela úplně nová dimenze.  Věděla jsem, že chci být dobrou mámou, tou nejlepší, jakou mohu být a předávat dětem lásku a zároveň dávat hranice. Neuměla jsem to, a to i přesto, že jsem měla za sebou studium vysokých škol, včetně psychologie.

Pamatuji si na křik, spěch, nespokojenost, frustraci. Silným momentem pro mě byla banální situace, kterou si pamatuji dodnes, a která vedla k mé maminkovské proměně. Svému malému synovi jsem řekla, ať vypne rádio. V ruce jsem měla druhé dítě, někde poblíž bylo třetí a spěchali jsme. Syn stále rádio nevypínal. Skočila jsem k němu a zařvala: „Seš úplně nemožnej, nedokážes ani vyplnout rádio.“ A on se na mě podíval se slzami v očích a řekl: „Mami, když já nevím, jak se vypíná.“  V tu chvíli jsem cítila, že se mi zastavilo srdce a věděla jsem, že chci vychovávat jinak. Že toto již předvádět nechci.

A tak jsem hledala, nacházela cestu respekující výchovy, adleriánské sounáležitosti, efektivního rodičovství, přečetla mnoho knih, absolvovala kurzy.  A vytvořila koncept laskavých hranic. Pomohla mi i práce s dalšími rodiči, společné sdílení, vzdělávání, další hledání. 

Spolu s tím, že jsem byla maminkou, jsem byla také ředitelkou neziskové organizace. Chtěla jsem být svému týmu přítelkyní i šéfovou (opět hledání rovnováhy) a mít v práci ostrůvek pozitivní deviace. Snažila jsem se o rozvoj svého lídrovství, ženy jako leadryně a postupně začala pracovat s ostatními lídry a ženami, které jsou si vědomy svého vlivu.

Někdy v té době jsem začala podnikat a spolu-pracovat se ženami podnikatelkami. Práce v councilových kruzích, sdílení s lidmi na cestě osobního rozvoje. To vše je a bylo náročné na čas, takže nastal čas zocelit své time manažerské dovednosti. Inspirovala jsem se mistryněmi a mistry i obyčejnými lidmi a balancovala v hledání rovnováhy mezi rodinou a prací.

Pak přišla práce s pěstouny. Zpočátku úplná katastrofa, kdy jsem se u prvního školení rozplakala. Oblast náhradní rodinné péče, kde najednou neplatily principy laskavé a pevné výchovy, vše bylo jinak. Nejprve jsem tomu nerozuměla a tak jsem se znovu začala učit a objevila krásy attachmentu.

A další etapa ve školství, kde jsem po počátečním šoku našla své místo a poslání. Práce se třídami, pomoc dětem, rodičům, pedagogickým pracovníkům s cílem, aby se školy staly bezpečným místem, kde mohou být všechny děti úspěšné.

Nekonečné rozhovory s dětmi, dospívajícími, dospělými o vztazích, sebevědomí, emocích, šikaně, neuspokojených potřebách.

Setkávám se s dětmi ve velmi náročných situacích. S dospělými, rodiči, pěstouny, učiteli, lídry, kteří chtějí věci dělat jinak a nevědí jak. V životě plném změn s touhou být šťastní a spokojení, úspěšní, mít své místo na slunci. Přicházejí za mnou jako odbornicí a já naslouchám a pomáhám hledat.  A hledám sama, studuji různé metody, techniky, kurzy, výcviky, objevuji, dávám do souvislostí, mýlím se, nacházím odpovědi. A rovnováhu.

Equilibrio – nádherné italské slovo, které znamená rovnováhu, můžete na těchto stránkách hledat se mnou. Něco z toho, co zde čtete, již ode mne slyšely stovky klientů, ať již na mých seminářích rodičovských dovedností, emoční inteligence, work-life balancu, škole v souvislostech nebo při individuálních konzultací s dětmi, dospělými, rodiči, lídry, pěstouny nebo při skupinové práci se třídami i týmy. Něco z toho jsou nové myšlenky, nápady a souvislosti.

Je zde to, čemu věřím, co žiji a uplatňuji ve všech rovinách svého života.

S láskou a přáním nacházení rovnováhy, spokojenosti, laskavosti a štěstí.

Monika